Chovatelská stanice Agamysh -         Standard

    Standard

Celkový vzhled: Prostředně velký až velký lovecký ohař, účelného pracovního typu, krásného tvaru, šlachovitý, nikoli přestavěný. Výška v kohoutku u psů 59 až 70cm, u fen 57 až 65cm.
Hlava: Úměrná velikosti těla, u psa širší než u feny, suchá. Uprostřed čela vrub, týlní hrbol lehce vystupující. Morda dlouhá, zvláště u psů silná. Hřbet nosu rovný, často poněkud klenutý, nikdy dolů prohnutý. Zcela nepatrný čelní sklon.
Čelisti/ zuby: Čelisti silné, chrup úplný, pravidelný a silný. řezáky se navzájem dotýkají (skus nůžkový).
Nos: Barvy tmavě masové, přecházející dozadu poznenáhla do šedi.
Oči: Barvy jantarové, inteligentního výrazu, u štěněte blankytné.
Uši: široké a dosti slouhé, na špici zaoblené, vysoko a úzce nasazené, při soustředěnosti lehce dopředu natočené.
Hřbet: Poněkud delší, pokud není proláklý, není jako plemenná zvláštnost vadou.
Končetiny: Šlachovité, rameno dobře zaúhlené a dostatečně dlouhé.
Tlapky: Uzavřené, bez paspárků. Prsty vyklenuté, delší prostřední prsty nejsou vadou.
Ocas (prut): Zkrácený (ve stáří 1 až 2 dnů se odejmou 4 až 4,5cm, u dlouhosrstých výmarských ohařů ve stáří 14 dnů 2 až 3 obratle). ( nyní se již i u loveckých plemen pomalu přistupuje k nekrácení prutu, ČR je jednou z posledních zemí, kde se krácení stále ještě provádí, není však podmínkou. Můžeme tak stále častěji vídat výmaráčky vesele mávající dlouhými ocásky, zejména pokud jsou dovezeni z UK apod.).
Lovecké vlastnosti (chovný cíl): Všestranný, lehce ovladatelný, nýruživý, avšak nikoliv nadměrně temperamentní. Systematické a vytrvalé hledání. Noz pozoruhodné jakosti. Ostrý na škodnou i k lidem. Spolehlivý na vystavování a při práci ve vodě. Zvláštní sklon k držení stopy, k dohledávce a ochota k přinášení.
Zbarvení: Stříbřitě šedé, šedé jako srnčí zvěř v zimě nebo myší, jakož i přechody mezi těmito barevnými odstíny. Hlava a uši obvykle poněkud světlejší. Bílé odznaky jsou přípustné pouze v malé míře na prsou a na prstech. Štředem hřbetu se mnohdy táhne víceméně široký tmavý úhořovitý pruh. Ohaři s vysloveným pálením se smějí použit k chovu jen tehdy, když vynikají lovecky.
Osrstění: Krátké, jemné, krátké tvrdé, dlouhé.

Vady: Neohrabané, těžkopádné nebo přestavěné tělo, proláklý hřbet, nadměrně velká hlava se silně vrásčitou kůží na čele, kuželovitě utvářené záhlaví, příliš silně vytvořený týlní hrbol, slechy příliš dlouhé, se záhyby, ostře sbíhavé, stočeně nebo masité, čenich masově růžový, nedovírající oční víčka (tzv. slzné váčky), v záhybech visící lalok na krku. Křivé, vbočené a strmé vybočené nebo přitisklé lokty, prohnuté, měkké zápěstí, zadní běhy s kravským a strmým postojem, vytočené tlapky, ploché tlapky nebo rozevřené prstly. Příliš nízko nasazený, příliš tlustý, vzhůru zakřivený nebo kartáčem opatřený prut. Paspárky se mají odstranit.
A další odchylky od výše uvedeného standardu.

Něco málo z anatomie psa

Nejen pro ty z Vás, kteří si přečetli tento stručný standard a nevíte, co si pod některými z uvedených pojmů máte představit (strmý postoj atd), či byste rádi věděli, jak vypadá který skus, zde přikládám pár obrázků z anatomie psa.